Dneska jsme byli na druhé hodině plavání! Protože byl Šíma posledně v bazénu docela unavený, zkusila jsem na něj použít trik se zatmavovacími závěsy, aby ho nevzbudilo sluníčko v 7, ale až můj budík v 8. To se povedlo, nicméně byl v bazénu po pár minutách zase utahaný jako kotě 😀 Příště zkusím budík v 8:30, ale bude to docela na hraně, protože se musí stihnout nasnídat do 9, aby byl v 10 aspoň hodinu po jídle 😅
Dneska přišly další dvě děti, takže už jsme byli v plném počtu. Ze začátku to vypadalo, že se všechny děti (kromě Šímy) těší do vody, ale jen tam vlezly, už se jim to nelíbilo 😀 Nicméně se rychle otrkaly a bavilo je to. Šíma už od začátku dával dost hlasitě najevo, že prostě plavat nebude. Už to bylo ale o něco lepší než minule. Za plavky se mě sice držel, ale ne tak křečovitě a tak dlouho.
Potom přišly na řadu nafukovací kruhy. V duchu jsem se jako ateistka pořádně pomodlila za sluch všech přítomných, protože tohle nemůže dopadnout dobře. Stal se ale zázrak. Šíma se v kruhu smál jako měsíček na hnoji. Cenil na mě zoubky, opakoval moji mimiku, koukal všude kolem sebe, občas i kopal nožičkama. Moc se mu líbilo! Ale aby to nebylo moc růžové – ostatní děti začaly vyřvávat kakofonickou symfonii, jen co je jejich maminky daly do kruhů, takže jsme v kruzích nestrávili tolik času, kolik by se líbilo nám nebo lektorce. Musela trošku poupravit plán hodiny 😀
Po opuštění kruhů se ale děti vůbec nezklidnily, naopak se ještě rozesmutněl Šíma. Pro ilustraci, jak se dětem nelíbily kruhy – Šíma byl celou dobu mimo kruh uplakaný. Na začátku hodiny jsem dostávala soucitné pohledy kdykoliv jsem s někým navázala oční kontakt. Během kruhů a po nich ostatní děti řvaly tak, že byl plačící Šíma oproti nim úplně v klidu, dokonce jsem jeho pláč v tom hluku neslyšela 😅
Koncem hodiny byl Šíma dost ospalý – jednak z půlhodinového plavání, jednak z téměř půlhodinového pláče. Zůstali jsme spolu zase chvíli ve vodě sami (než ostatní vylezli z bazénu) a opakovali si, co jsme ten den dělali. Kopala jsem mu s nožičkama, plácala s ručičkama, točili jsme se, máchali jsme prádlo. Nakonec jsem na Šímu dělala bublinky – ty se mu během hodiny líbily a téměř pokaždé aspoň na chvilku zastavily pláč. Pokusil se o ně taky, ale nějak to nevyšlo – místo foukání do vody vodu olizoval 😀 No, jak nad tím tak přemýšlím, tak se možná chtěl jen napít 😀
Co trénovat: budeme pokračovat v Šímo, žbluňk!, zkusím ho naučit kopat nožičkama na kopi kopi (plácat ručičkama už umí, ale musí mít náladu…ostatně jako na všechno 😀)
Novinky: nafukovací kruhy, úchop na hada, zkoušíme spadla lžička (na Šímo, žbluňk! dostane spršku z konve)
P. S. Cestou z kočárkárny i zpět chtěl za každou cenu nést plavenku (vstupní kartičku) 😀