Šímovi se věčným ležením trochu zploštila hlavička, tak dostal polštářek. Jenže polštářek není kámoš – Šíma se na něm nemůže vrtět a koukat kde co lítá. No co by nemohl, že. Šíma si může dělat co chce. A spořádané ležení na polštářku to rozhodně není.
Takže se třeba tváří jako gentleman, že na polštářek pouští spinkat dudlík. Případně si hlavu schovává pod něj, aby nemusel poslouchat naše chrápání.