B|R|N|O – Den 1/3

Brno – město, kam jsme jeli na první rodinnou dovolenou! O tom, že někam pojedeme, jsme se rozhodli už v červenci. Už tehdy jsme si řekli, že pojedeme na dovolenou až v září. Jednak kvůli tomu, že v červenci a v srpnu budou všude rodiny se školou povinnými dětmi, jednak kvůli tomu, že nám bude covid pass platit až na konci srpna, ale hlavně kvůli tomu, že září je až za dlouho, tak můžeme nechat plánování na později 😀

Jenže září přišlo hrozně rychle, takže jsme museli začít přemýšlet nad tím, kam pojedeme. První variantou naší destinace byla Telč. (Na Twitteru jsem zahlédla tweet od předsedy Senátu, kde svou Telč velebil, tak jsem si řekla proč ne 😀) Matouš navrhnul, že si o Telči něco přečte, najde hotel a sepíše o Telči nějaké zajímavosti. Chtěl na to využít čas, kdy budeme se Šímou na plavání a on už bude mít dovolenou. Když nám přišel naproti na plavání, byl nabitý novými informacemi…o Třebíči 😀 Telč nebo Třebíč, to je jedno, začíná to stejně, končí to stejně, je to stejným směrem z Prahy… 😀 Takže jsme řešili, kam vlastně pojedeme, až jsem pro jednoduchost nadhodila Brno. Dohadování skončilo a my jeli do Brna.

Aby to nebylo zas tak úplně jednoduché – hledali jsme hotel na pátek až neděli. V pátek. Takže námi vybraný hotel měl na bookingu 5 volných pokojů, ale přes telefon byli plní. A pak najednou byli plní i přes booking 😀 Paní recepční ale při druhém zavolání nějakým zázrakem vyčarovala pokoj akorát pro nás 😊

Je pátek, 11:15, máme zarezervovaný pokoj. Ubytovat se můžeme od tří. „Uspíme Šímu a pak pojedem?“ – „A co kdybychom ho dali rovnou spát do auta, aby část cesty prospal?“ – „Tak jo. Kdy má spát?“ – „No…teď.“ BALÍME!

Takhle rychle jsme se nikdy nesbalili. Za hodinu a čtvrt jsme seděli v plně naloženém autě. Se vším. Nic jsme nezapomněli. Většinu auta zabíraly Šímovy věci – kočárek, nosítko, postýlka. Matouš si vzal akorát batoh s oblečením a kamerou, já sbalila tašku sobě a Šímovi (která byla opět z větší části jeho 😀) a přihodila síťovku s hračkami. A ještě jsme jeli s termotaškou na Šímovy kaše a jídlo, co jsme vzali s sebou, protože by se tady zkazilo. (A to jsme si i vezli zpět, protože jsme se v Brně cpali brněnským 😀)

Do Brna jsme dorazili v půl páté. Ubytovali jsme se, a hned jsme vyrazili na šalinu do centra. Cestou na zastávku jsme nastudovali jízdné – dá se koupit SMS jízdenka, to bude pro tuhle rychlou akci ideální řešení. Vystoupili jsme na Moravském náměstí – chtěli jsme nejdřív vidět Jošta. Jenže zastávka je od Jošta přes křižovatku a my vystoupili přímo před Janáčkovým divadlem. Na první pohled nás upoutala fontána Opona – hranatý oblouk na opačné straně volného prostranství před divadlem. Ta fontána píše. A kreslí. A promítá. Je naprosto boží. Další slova nemám.

Po deseti minutách u fontány jsme vyrazili k Joštovi, kde si Matouš udělal několik ikonických fotek a videí. Kolem Jošta bylo pár hloučků, které čekaly, až se u něj uvolní místo, aby se na něj mohly podívat zespoda 😈

• 

• 

• 

Potom jsme pokračovali na Náměstí Svobody, kde jsem se okamžitě zamilovala do atmosféry večerního Brna. Tohle náměstí je jedno z mých oblíbených míst. Je to otevřená plocha s tramvajovými kolejemi vedoucími přímo středem náměstí, na jedné straně kolejí jsou stánky, na druhé straně fontána a rozkládací lehátka. Mezi stánky je malé pódium, ze kterého hraje pop rocková kapela, proti pódiu jsou stoly s lavicemi zaplněné bavícími se lidmi s kelímky piva. Občas tiše projela tramvaj – žádná nemusela zvonit, prostě jen klidně projela žijícím náměstím.

Koupili jsme si u jednoho stánku pivo a radler, u druhého úžasný přemaštěný hranolky. Dali jsme si dvakrát malou porci, což bylo 2 x 200 g božích brambor v oleji s boží omáčkou. Snědli jsme je na lavičce na druhé straně kolejí u fontány, kelímky s pitím na zemi vedle nás, Šíma spal v kočárku. Kdybychom jeli do Brna jenom kvůli tomuhle okamžiku, stačilo by mi to. Nicméně po chvíli nám už bylo z hranolek trochu špatně 😀

• 

• 

• 

• 

Ze Svoboďáku jsme vyrazili zpět na tramvaj trochu oklikou – přes budovu magistrátu a kolem úpatí Špilberku (ehm na Špilberk s kočárkem fakt nejdeme, to je skoro na mačky) na zastávku Hybešova. Měli jsme asi tři minuty než přijede tramvaj, tak jsme prubli automat na jízdenky. A já jsem se konečně zbavila nějakých drobných 😀 Na zítřek musíme nastudovat pípni a jeď, abychom mohli vyzkoušet všechny platební metody 😀

Večer jsme zkoumali, kam až vidíme z hotelového pokoje, ale přišli jsme na to, že z hotelu na okraji Brna s okny směřujícími ještě víc ven z Brna fakt nic neuvidíme. Ale byli jsme hned vedle vozovny, tak jsme přes noc slyšeli zatahovat tramvaje 🥰

Postřeh: V Brně jezdí fakt spousta typů tramvají, určitě víc než v Praze. A hlavně – jezdí tu i třívagónové nebo kloubové s dalším vagúnem 😵

Plán na zítřek: Vstát brzo, jet tramvají a trolejbusem (😍) k rozhledně Holedná, kterou musíme najít a zdolat, a pak jít pěšky do zoo, kde se najíme, a pak uvidíme 😊

• 

• 

• 

• 

• 

Pokračuj ve čtení: B|R|N|O – Den 2/3 😊