Na čtyřměsíční prohlídku jsme měli naplánovanou první dávku vakcíny proti meningokoku B. Vakcína není součástí povinného očkování, nicméně jsme se rozhodli ji Šímovi dát, protože je meningokok fakt mrcha. Během pár hodin zvládne udělat ze zdravého miminka miminko ohrožené na životě. A dál se o tom rozepisovat nebudu. Stačilo mi si o tom chvíli číst.
Na vakcínu spousta dětí reaguje zvýšenou teplotou nebo zarudnutím v místě vpichu. To se Šímovi nevyhnulo. Teplota se mu začala zvyšovat asi po pěti hodinách, nakonec vystoupala až na 38,4 °C, kdy jsme mu dali dávku Paralenu SUS (po 11 hodinách). Byl unavenější, ale rozhodně toho víc nenaspal. Dokonce spal celkově asi o hodinu méně, než obvykle – 11 hodin místo 12.
Po prvním očkování měl místo vpichu naprosto bez problému, tentokrát mu nožička zčervenala, na dotek hřála a dokonce otekla. Otok nebyl na první pohled úplně patrný, protože má Šíma dost vyžraný stehýnka. Tak jsme mu ten den dávali o číslo větší plínky (i bez otoku už mu začínaly být malé). Druhý den byl otok pryč, jen pod místem vpichu zůstala zatvrdlinka velikosti dvacetikoruny, která zmizela do večera.
Šíma byl celý den plačtivější a potřeboval o něco víc pozornosti, než obvykle. To má ale skoro po každé prohlídce u doktora…vlastně i po každé delší návštěvě, i když jedeme na přespání k babičce.